Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Krvilačníci z východoflámskeho Beverenu sú tu od roku1995, a od debutu „Purity Of Perversion“, solídneho, ale nie extra výnimočného mixu death metalu a grindu s typickými gore textovými nápadmi urobili ohromný pokrok. To bolo v roku 1999 a odvtedy chlapi vypustili veľa nahrávok, vrátane ďalších ôsmich albumov. Stali sa veľkým menom nielen na európske pomery a hudobne nikdy nestagnovali, hoci ich „Strychnine.213“ považujem za krok vedľa, za album, ktorý dopadol ako akási obeť deathcoreového a metalcoreového trendu. V podstate nie vyslovene zlé, len to nie je „ozajstný ABORTED“, možno trochu ako „King“ od CRYPTOPSY, ktorý nakoniec nijakým kráľom nie je. Bolo to pred ôsmimi rokmi a troma albumami a dnes nám ABORTED dávajú to, čo od nich radi dostávame.
„Retrogore“, vydaný v apríli 2016, obsahuje 12 skladieb, ak máte klasickú verziu, alebo19, ak máte rozšírenú na 2 CD, jednom s albumom a dvoma bonusmi a s EP „Terminal Redux“ na druhom disku. To je vyše 66 minút dobre skomponovaného a dobre vyprodukovaného extrémneho metalu, rozhodne teda možno povedať, že toto za kúpu stojí. Hudba bola nahraná, zmixovaná a zmasterovaná v nemeckom Kohlekeller Studio a tamojší zvukári vedia, ako urobiť moderný, ostrý, ale ťažký, agresívny zvuk bez plastovej pachuti a s dosť ponurou atmosférou.
Pokiaľ ide o hudbu, máme tu rýchly, besniaci, priamočiary a trhajúci death metal európskeho typu, jasne inklinujúci k neľútostnej brutalite na strane jednej, avšak k technickému prístupu a sofistikovanému skladaniu na strane druhej. Skladby sú veľmi chytľavé, ale „rovno do ksichtu“, s mnohými zmenami tempa bez ohľadu na to, že celý album je z tých rýchlejších. Mnoho gitarových riffov nepoprie inšpiráciu z éry Steer/Amott v CARCASS, lenže ABORTED ich už veľmi dlhý čas uchopujú po svojom. To samozrejme ide ruka v ruke s farbistými, často melodickými hlavnými linkami a sólami, a takisto s harmóniami, dodávajúcimi týmto kusom drsnej nekompromisnej krutosti dosť silnú atmosféru. Aj niektoré náladovejšie, poloakustické alebo inštrumentálne pasáže sú veľmi občerstvujúce.
Ďalším výnimočným prvkom je tu Sven de Caluwé a jeho hrdlo, schopné úctyhodného duálneho vokálneho útoku hlbokého deathmetalového growlingu, striedaného s vyššími zúrivými polohami. Sú takisto veľmi efektívne vtedy, keď fungujú spolu a aj tento duet „monštra a beštie“ je vypestovaný zo štýlu vymysleného ranými CARCASS a ostatnými, a jeho výsledok je smrtiaci. Vydarené hudobné dielo je korunované obalom, ktorého autormi sú Cooki Greenway a Christopher Lowell (o grafiku bookletu sa postaral sám vokalista), a ja som rád, že môžem povedať, že ABORTED s hosťami Travisom Ryanom z CATTLE DECAPITATION), Julienom Truchanom z BENIGHTED (obaja vokály, skladba č. 7, resp. č. 5) a Alexom Karlinskym s klávesmi a samplami opäť urobili dobrú krvavú prácu.
1. Dellamorte Dellamore
2. Retrogore
3. Cadaverous Banquet
4. Whoremageddon
5. Termination Redux
6. Bit By Bit
7. Divine Impediment
8. Coven Of Ignorance
9. The Mephitic Conundrum
10. Forged For Decrepitude
11. From Beyond (The Grave)
12. In Avernus
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Tento projekt táhne především charakteristický vokál Donovana Melero z HAIL THE SUN, což ve spojení se Sergio Medinou z ROYAL CODA znamená ono emotivně bolavé ukřičené post hardcore inferno, které odkazuje k domovským skupinám obou zmíněných hudebníků.
Rakouská brutální parta si za tematickou oblast své tvorby vybrala sériové vrahy. Je tedy asi logické, že těžiště i jejich třetího alba je deathgrindový nářez. A je to slušná porce třeba pro příznivce belgických ABORTED.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.